Veronika Drahotová

galerie Fasáda, Veronika Drahotová

Podhoubí // Mycelium

akryl, pigment, betonová infuze na MDF desce

(*1975)

Na Akademii výtvarných umění (AVU) byla přijata již v 16 letech. V roce 2000 ukončila studium na AVU, obor Vizuální komunikace, který vedl Jiří David. V průběhu studia prošla ateliéry malby prof. J. Sopka a klasické malby prof J. Berana. Je tedy dobře obeznámena jak s klasickými malířskými postupy, tak i s aktuálním vývojem moderní malby a uměním v širším kontextu. Součástí jejího studia byla půlroční stáž na prestižní San Francisco Art Institute, kde studovala v ateliérech New Genre a Painting. Roku 1998 již v ateliéru vizuální komunikace realizovala jednu z nejrozsáhlejších publicartových instalací, nasvícení Pražského hradu instalací Vzdušné zámky. Její umělecká dráha směřuje od objektů přes intermediální instalace, public art, video a fotografii k malbě. Formálně využívá nejrůznějších výrazových prostředků, aneb jak říká Marshall McLuhan, „Medium is message“. Dalo by se ale říci, že z malby vychází a také se k ní vždy nějak vrací. 

Mezi lety 2002–2004  založila a vedla galerii HOME a ke spolupráci si přizvala Veroniku Bromovou a Alexandru Vajd. V rámci provozu galerie HOME uspořádala řadu kurátorských či spolukurátorských projektů a realizovala několik mezinárodních i místních výstav. Za zmínění stojí hned první výstava slovinské skupiny IRWIN s názvem Irwin at Home. Dále se v ní uskutečnily výstavy australského nebo skandinávského současného umění.

Roku 2006 Veronika  kurátorovala skupinovou výstavu SAFE, která se zabývala bezpečím nebo spíše ohrožením v Karlín studios, kde vystavovali např. F. Turek, R. Macke, S. a R. Mullerovi a dva hosté z Anglie –  F. James a E. Clive.

Pozornost zasluhuje i samotná formální stránka jejího výtvarného výrazu, jenž se má ambici změnit a otevřít jiné možnosti obrazu. Přibližně od roku 2010 rozvíjí specifický architektonický přístup k obrazu, jejž příznačně nazývá Architectonic.  Ten ji přivedl k invenci unikátního systému propojování a navazování obrazů, jejž dále precizuje. Princip spočívá v tom, že pokaždé, když se otočí rámy kolem své osy o devadesát stupňů či se vymění jejich výchozí pozice, znovu do sebe zapadnou a vytváří novou modifikovanou variantu příběhu – trochu jako paralelní světy. Její malba samotná odkazuje ke všem svým kombinacím a k vlastnímu dynamickému schématu. 

Pro lifestylový časopis GRADE píše dvoustránkový blog věnovaný současnému světovému uměleckému dění.

Vystavovala v Česku, Francii, Belgii, USA, Srbsku, Japonsku, Maďarsku, Rakousku, Slovensku, Polsku, Německu, Slovinsku a mnoha dalších zemích.


Výstava: Pohled do okna